Přejít na obsah

Analýza

Problematické prvky reklamní komunikace

Čtyři hlavní problémy, které veřejnost vnímá v reklamě sázkových společností ve sportu.

1

Reklamní přesycení

Nejvíce vadícím prvkem není konkrétní forma ani tón, ale kvantita expozice. Dotazník ukázal, že 78,8 % respondentů označuje za nejvíce vadící prvek právě všudypřítomnost reklamy.

2

Propast mezi legálností a morálností

Tvrzení, že legálnost reklamy automaticky znamená její morální nezávadnost, získalo v dotazníku míru nesouhlasu 42,1 % — nejvyšší ze všech hodnocených výroků. Veřejnost tedy nerozpojuje „co je zákonné" a „co je v pořádku".

3

Odlišné vnímání forem reklamy

Pasivní branding (logo na dresu, název soutěže) je vnímán relativně mírně. Naopak využívání sportovců a celebrit jako ambasadorů sázkových kanceláří překračuje střed škály a je jedinou testovanou formou v průměru označovanou jako problematická. In-game kurzy a bonusy za registraci se střední hranici blíží. Web proto pracuje s diferenciací forem, ne s reklamou jako monolitem.

4

Slabá důvěra ve formální varování

Přibližně 42 % respondentů přiznalo, že varování na riziko závislosti při sledování přenosů ignoruje. Hodnocení efektivity varování bylo téměř rovnoměrně rozštěpeno (souhlas vs. nesouhlas). Formální minimum tedy samo o sobě nestačí.

Varování: funguje, nebo ne?

49,2 %

vnímá varování jasně

42,0 %

všímá si, ale ignoruje

8,8 %

nevšimlo si vůbec

Míra zaznamenání přesahuje 91 %, ale téměř polovina publika ho kognitivně vytěsňuje. Efektivita je rozštěpená: 38,3 % souhlasí s účinností, 37,5 % nesouhlasí.

Formální minimum nestačí

Přítomnost zákonem nařízeného varování nemusí automaticky vést k reflexi rizik. Proto je důležité hledat alternativy nad rámec zákonného minima.